Špekové kameny současnosti -5.díl (Obsidiány a tektity - přírodní skla)

Po delší odmlce se články o kamenech vrací zpět a dnes si ukážeme kameny vzniklé pořádným žárem - obsidiány (sopečná skla) a tektity (skla vzniklá při dopadu meteoritu)

Obsidiány

Obsidiány jsou a nejsou vlastně klasický kámen. Jsou to skla vzniklá sopečnou činností, kdy se skelná láva rozlije po zemském povrchu a vybublávají z ní páry. Proto mají v sobě obsidiály kulaté dutinky a jsou vrstevnaté. Díky svému poněkud temnému původu a technickým vlastnostem jsou už od dávnověku využívané při rituálech, a to zejména při těch krvavých. Obsidián se totiž snadno  štípe do špičatých, ostrých útvarů.  Lidé z něj proto rádi vyráběli (vyrábějí) nože a hroty oštěpů. A mohu potvrdit, surové obsidiány jsou opravdu krutě ostré!  Nabroušená obsidánová čepel je mnohokrát ostřejší než nejostřejší skalpel, a zůstává hladká,  což bylo pozorováno i pod mikroskopem.

Obsidiány mají díky původu vzniku spíše tmavé až černé barvy. Nejvíce jich na trh přichází z Mexika, i když se nachází na mnoha místech Země- všude tam kde řádily a řádí sopky. Dnes se z nich (hlavně v Mexiku) vyrábějí krom řezných nástrojů různé ozdobné a užitkové předměty (přívěsky, sošky, talířky, kroužky na ubrousky, plugy do uší, samozřejmě kabošony a další...).

Zajímavé je, že obsidiány  jsou nebezpečné i když se řežou na pile  a  brousí se do kabošonů, protože z nich mají tendenci odlétávat velmi jemné a velmi ostré střepiny. Bez ochranných brýlí a rukavic se při zpracování neobejdeme.

Ale i když se k nim váže docela krvavá historie, neznamená to že to nejsou úžasné kameny se svojí specifickou estetikou. Kromě svého zajímavého vzhledu, je na nich sympatická i odolnost vůči vysokým teplotám. Tu ocení zejména cínařky. Jejich tvrdost je celkem dobrá - 5-6, zkrátka jako sklo.

Asi nejznámější obsidiány, se kterými se nejčastěji potkáte, jsou Mexické vločkové (Snow Flake Obsidian). Jsou černé a v rámci bublání na povrch zemský se v nich nadělaly šedobílé vlčokovité flíčky" Já mám kupodivu nejraději ty černé s málo tečkami, připomínají mi totiž vesmír, ale obecně lidé dávají přednost těm vločkovatějším.

Velmi krásné, a oblíbené obsidiány původem rovněž z Mexika, jsou Zlaté a Stříbrné. Jsou také  černé barvy, ale  prozměnu v sobě mají inkluze a bublinky protažené do plošek tím, jak láva tekla.  Tyto vrstvy se uvnitř kameny třpytí efektním sametovým způsobem a to do zlatova nebo do stříbrna. Po vybroušení jsou velmi elegantní tajemné a opravdu skvostné.

Jsou krásné  i v surové podobě, ale jak jsem psala, ostré jako čert.

Po vybroušení pak vypadají takto. No nejsou úžasné?

Za nejkrásnější obsidiány (a také rozhodně patří k těm nejdražším) jsou považovány Duhové obsidiány. Překvapivě mají černou barvu :-D. (ano vím, už se to opakuje). To co je na nich duhové jsou opět pouhé efekty lomu světla.  Nejsou tedy duhové samy o sobě. Tento obsidián je vrstevnatý, a každá vrstvička je "jinak uspořádáná" a proto má na světle trochu jiný odlesk. Když se kámen chytře vybrousí skrze vrstvy, vznikne duhový efekt oka, nebo srdce.

Kromě černých obsidiánů, existuje také jeden hnědý - Mahagonový obsidián. Je rovněž velmi oblíbený. Má hnědorezavou barvu v kombinaci s černou. Vzácně má průsvitné části, ale většinou je neprůhledný. Pochází rovněž z Mexika nebo z Arménie.

Vzácnou a extra drahou novinkou je  je "Fire obsidián" z Oregonu. Je to hit zejména v USA, v Evropě jsme zatím neměli tu čest, ale co není může být. . Jedná se tradičně černý obsidián, jehož některé vrtsvy jsou olejovitě duhové. Jsou to velmi tenké vrstvičky, sem tam se vyskytující uvnitř kamene. Je velmi obtížné je vybrousit, protože stačí malá chvilička a vrstva je nenávratně pryč (a kopec dolarů za surovinu jakbysmet).

 Zvláštní místo mezi obsidiány zaujímají mýty opředené Apačské Slzy, to jsou černošedé, nebo černohnědé obsidiány které jsou při prosvícení průsvitné. Nacházejí se jako drobné valounky a podle tohoto tvaru dostaly i název.

Zajímavý obsidián je i Spider web obsidián (aneb pavučinový).

Má černo- šedo- až namodralou barvu a tajemné pavučinkovité linie. Pochází z Mexika, a kromě kabošonů se z něj hojně vyrábějí koule, kde kresba perfektně vynikne.

Pokud byste se setkali s průhledným modrým obsidiánem - je to podvod,  jedná se o modré sklo, jen cestovalo po světě sem a tam...stejně jako není přírodní růžový obsidián. Růžový obsidián je sklo původem z čínské sklárny. Růžový obsidián je totiž obchodní název. (A rozhodně jej považuji za zavádějící). Pro tento materiál se dále používá obchodní název "jahodový křemen", což pozorný čtenář jistě zaznamenal v předchozím díle o křemenech.

Stručný přehled nejběžnějších šperkových obsidiánů máme za sebou, a teď hurá k tektitům.

Tektity

jejich původ souvisí s pády meteoritů. Nejznámější jsou tři - náš slavný průhledný zelený Vltavín (Moldavite) který je ze všech nejkrásnější, Indočínit který se mu podobá, ale je černý, a pak Lybijské sklo, které je pískově žluté. Tektity vzniknou roztavením hornin v místě dopadu meteoritu. Když meteorit spadne do písku, což je křemen z kterého se normálně vyrábí sklo, tak se písek roztaví a po celé krajině létá žhavý déšť tekutého skla. Tyto kapky zasypou jako v případě vltavínů, třetinu Čech a jižní Moravu. No nechtěla bych v tom dešti být. Kapky jsou, ale zaoblené bez skulptace (ježkovitá struktura). Ta vzniká, až když tektity  leží tisíce let v podzemí a postupě se na povrchu rozpouští (naleptávají).

Vltavíny

Vltavíny jsou zelené tektity, mají lahvovou barvu někdy s nádechem do hněda. No zkrátka jako láhve od piva, že by proto byly tak oblíbené?

Nádherná struktura (takzvaná skulptace) se liší u každého z nich. Co kámen to originál. Například moravské vltavíny nemají výraznou skulptaci, kdežto sběrateli nejžádanější vltavíny z Besednice jsou jako ježek. Vltavíny obsahují malé i velké bublinky. Jsou odolné vůči vysokému žáru, a pokud v nich není větší bublina, jsou zpracovatelné  rovnou i v ASC (Stříbrná modelína co se žíhá ), což skoro žádný jiný kámen nevydrží.

Tvary vltavínů jsou docela typické - kapkovité, kulovité či půlkulaté, a někdy docela legrační, jako třeba tohle Účko z Lokality Ločenice.

U Vltavínu platí čím větší a ježatější, tím lepší (a dražší). Z těch větších, co nemají tak výraznou skulptaci, nebo jsou různě poškozené,  či s horší barvou se vyřezávají krásné glyptiky (nejčastěji hlavy, hadi, různá ženská torza, květiny). Já jsem neodolala téhle parádní mušce.

 Vltavín Ločenice s nádhernou barvou i skulptací

Perlička na závěr

Poslední tři roky se v Číně v Hong kongu začaly vyrábět falešné vltavíny (no dozajista se nazývají vzletně rekonstruované). Vyrábí se jako odlitky krásných kuspravých Vltavínů, dovezených z Česka. V katalogu si můžete vybrat hezký tvar vltavínu a odlejí Vám třeba dva  (nebo dvě stě) přesně stejných kousků do náušnic. Dokonce se odlévají z nadrcených úlomků pravých vltavínů, takže složení je stejné. No ale to kouzlo vesmíru už v sobě mít nebudou...

Indočínit

Indočínit - tento tektit se jmenuje dle místa dopadu - spíš by se mi chtělo říct "rozprsku" - protože se nachází ve velmi širokém pásu Indočíny a Číny.

Tyto tektity mají zajímavé , někdy trochu hovínkovité tvary. Skulptací se hodně  podobají moravským vltavínům a  oblíbené jsou zejména tvary činky. Mají většinou černou barvu, někdy velmi tmavě černozelenou lehce průsvitnou. Protože na světě se jih nalézá docela hodně, nejsou nijak zvlášť drahé.

Lybijské sklo - pouštní sklo

je staré hruba 28 milionů let a rovněž se jeho vzniku připisuje dopad meteoritu. Je zvláštní svou žlutavou -pískovou barvou, protože je to jedno z mála přírodních skel, které není tmavé! Patří k těm vzácnějším tektitům.

Pro dnešek je to o šperkových kamínkách vše, a v příštích dílech se pustíme do překvapivě početných opálů,  na které se tak trochu doma  specializujeme, a tak se můžete rozhodně  těšit.